Second one… / Druhá…

30. září 2016 v 22:35 |  Counted days / Dny, co se počítají
Chlad jednoho z posledních rán se zařezává do našich kůží,
všudy přítomná bolest visí mezi námi.
Nadýchané vločky se snáší k zemi a krouží,
nakonec tu přeci jen stojíme samy.
Ztuhlé tělo se hroutí k zemi,
poslední výdech uniká z plic.
Konečně tak lehko je mi,
chtěla jsem vše a ty nic.
Mlčíš a čekáš až se rozední,
zrady tiše předou mi v hlavě.
Trpíš a pláčeš do dlaní,
má slova zraňují tě hravě.
Chaos i řád, vzestup i pád,
bolest i štěstí, život se smrtí.
Potřebuji tě a ty mne,
budu tu a vlastně ne…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama