False passion, part II… / Lživá vášeň, druhá část…

30. září 2016 v 22:31 |  Based on true event / Podle skutečných událostí
Cesta byla příjemná a nejelo moc lidí. Povídaly jsme si a s větší sdílností narůstala i má dobrá nálada. Těšila jsem se na její přátelé, na tu rodinnou atmosféru i na vesnickou diskotéku. Bavila jsem se sama nad sebou, že jsem ochotná zúčastnit se takového druhu zábavy, když poslouchám naprosto odlišný styl hudby. Má hostitelka byla opět nesmírně zábavná. Zvláštním způsobem mi to svíralo srdce, že nejsem schopna jí dát šanci. Tolik jsem ji chtěla milovat, však by si to zasloužila, tak moc. Jenže jsem si až příliš dobře uvědomovala, že bych byla brzy nešťastná.
Když jsme dorazily, zamířila rovnou po hlavní cestě mezi domy. Překvapilo mne to, ale nic jsem nenamítala. Všimla si mého překvapení a okamžitě začala vysvětlovat s laskavostí jí vlastní. Dozvěděla jsem se, že nás bude hodně a vrátíme se dost pozdě v noci. Dále, že shodou náhod má tetička se strýčkem volný dům, jsou někde na dovolené. Usmála jsem se a užívala si chládku uvnitř. Tolik osvěžujícího ticha a její přátelská osobitost, byl to úžasný okamžik. A pak mi to došlo, dům je tetičky? Rozhlížela jsem se kolem s narůstající nervozitou a strachem, co přijde. Ale přeci není čeho se bát. Jsou na dovolené. Uklidnila jsem se a opět se sama sobě zasmála.
Bylo horko, úmorné horko, seděli jsme na zahradě ve stínu s jejími přáteli a pomalu se začalo i popíjet. Ta přirozeně uvolněná atmosféra mne dojímala i tentokrát. Hovor plynul, jako bychom se znali roky a vídali se denně. Vrata zavrzala a všichni jsme se otočili tím směrem. V první chvíli jsem si myslela, že omdlím. Pak, že budu zvracet a pak, že je to vše jen zlý sen. Klidně vešla na zahradu a nastalo velké vítání. Má hostitelka mne popadla za ruku tak rychle, že jsem ani nestačila odložit sklenici s pitím a už jsem stála tváří v tvář svému strachu. Podivně vítězoslavně mě začala představovat. Zaraženě jsme si jedna druhou prohlížely a ta chvíle se zdála být nepříjemně dlouhá. Ani jedna z nás nebyla schopna pohybu a shluk přátel kolem nás vycítil, že něco není zcela v pořádku. Chtěla jsem všechny odstrčit a utíkat někam daleko.Najednou se usmála, pak mě objala a pozdravila jménem. Salva otázek byla nekonečná a naléhavá. Vysvětlila všem, že jsme se potkaly na koncertě a vypravovala ten večer, ovšem jen do chvíle, kdy tenkrát všichni usnuli. Má hostitelka to přijala s takovým nadšením, že jsem skoro samu sebe přesvědčila, že to bude dobré. Však se zas tak moc nestalo. Byl to jen jeden nevinný polibek, nevinný a tolik potřebný.
Několik následujících hodin jsme si udržovaly bezpečnou vzdálenost, přesto jsme se nedokázaly ubránit vzájemným zkoumavým pohledům. Nastal čas vyrazit za zábavou do sousední vesnice. Bylo již šero a venkovní teplota klesla na únosnou hodnotu. Cesta byla dlouhá, ale množství alkoholu a dobrá nálada odvedli své a tak to rychle uteklo. Hudba mě mučila a lidé kolem byli poněkud zvláštní. Hned jsme s hostitelkou zabraly místo blízko zdroje alkoholu a panáky se jevily jako jasná volba. Konečně jsem byla schopná se uvolnit, až jsem nakonec naprosto přestala myslet na události posledních týdnů. Dokonce mi nezáleželo ani na tom, co si myslí hostitelka, či její sestřenice. Oslovil mne nějaký dlouhovlasý chlapec, což bylo vzhledem k osazenstvu příjemné překvapení a hned po pár větách mě pozval na panáka. Neviděla jsem důvod, proč bych měla odmítnout a tak jsem přikývla. Však jsem volná a mohu se seznamovat. Navíc s lidmi, které pravděpodobně již nikdy nepotkám. Byl zábavný a já se ani nechtěla bránit smíchu. Užívala jsem si té pohody, že nemusím nic řešit a konverzuji bez obtíží a úzkosti. Vydal se pro další panáky, seděla jsem u stolu sama a s trapným úsměvem na rtech jsem se dívala, jak kráčí do fronty. Něčí ruce mi sevřely ramena a já nepatrně vykřikla. Ihned se mi začala omlouvat, že mě nechtěla vyděsit. Překvapeně jsem zírala na její úsměv a nezmohla jsem se na jediné slovo. Chytila mne za ruku a vedla pryč od lidí. Za boudou s alkoholem, kde můj nový společník čekal, až na něj přijde řada, se zastavila, otočila a bez varování mě políbila. Byla jsem tak vykolejená, ale i šťastná. Její polibky byly hladové a ruce odvážně zkoumavé. Zaslechla jsem své jméno a obě jsme se zarazily. Bylo to z dálky. S omluvným pohledem jsem vykročila k dlouhovlasému chlapci, zřetelně jsem zaslechla její povzdech. Skoro jsem se rozeběhla, jenže když jsem dosedla, koutkem oka jsem ji zahlédla, jak jde k nám. Nechápala jsem. Posadila se k nám a můj společník se na ni usmál. Představila jsem je a myšlenky mi v hlavě začaly pokřikovat jedna přes druhou. Proč šla na mnou? Proč sedí tak blízko? Proč z ní cítím vztek, přestože se usmívá? Proč můj společník tolik mluví? A proč se jí ptá na mne? Párkrát jsem rychle zamrkala a snažila se soustředit na jejich konverzaci. Jak dlouho se známe? Jestli jsem volná? Jestli by u mne měl šanci? Nedávalo to žádný smysl. Přeci by se nemohli takto bavit přímo přede mnou. Raději jsem se zvedla a vydala pro další dávku panáků. Nechtěla jsem nad ničím přemýšlet, nic řešit, ne teď a ne před ní. Když jsem dosedla, otočil se na mne s otázkou, jestli bych s ním šla na rande. Vyděsilo mne to a začala jsem koktat. Usmála se na něj sladce, objala mě kolem ramen a s ledovým klidem mu řekla, že nepůjdu, protože na rande mohu jen s ní.
Zpáteční cesta byla přímo rozverná. Držela mě kolem pasu, opatrně a nenápadně mě hladila a mně bylo tak dobře. Dům byl již na dohled, už jen pár metrů a budu moct své tělo uložit k zaslouženému odpočinku. Obrovité kapky deště nás zastihly znenadání. Utíkali jsme do bezpečí před tou bouří a bláznivě povykovali. Zastavila jsem se na zahradě v dešti a smála se. Toužebně na mne pohlédla, vypadala dokonale. Nevím, kde se to ve mně vzalo, ale začala jsem si sundavat boty, ponožky a kalhoty. Vyběhla jsem před vrata a pobíhala po silnici jen v triku a trenkách. Bylo to tak osvobozující, cítila jsem se volná. Déšť. Těžké studivé kapky dopadaly na mou kůži. Cítila jsem v sobě tolik možností a síly. Hleděla na mne fascinovaně, ale pak se odhodlala a začala se též svlékat. Vyrazila za mnou, zatímco se nám ostatní smáli. Tančily jsme spolu, naprosto promočené, ale sobě navzájem oddané. Nakonec se k nám přidalo i pár dalších odvážlivců.
Úplně promočení jsme se rozutekli po domě hledat ručníky a něco k převlečení. Vedla mne za ruku do svého pokoje. Bylo to pro mne jakýmsi způsobem intimní. Sedla si za mne na postel a ručníkem mi jemně sušila vlasy. Měla jsem co dělat, abych se na ní nevrhla. Vždy když došlo na jakékoli doteky s vlasy, nedokázala jsem se nikdy zcela ovládat. Po těle se mi rozlévalo horko, cítila jsem tak silné vzrušení, že mi třeštila hlava. Dost už. Nezvládnu to. Najednou přestala. Byla jsem jí vděčná, ale v okamžiku, kdy mi začaly docházet souvislosti, jsem chtěla vědět, čím to, že už se mne nedotýká. Otočila jsem se. Podívala se na mne s úsměvem a já opět začala propadat tomu kouzlu. Byla jsem tak ráda, že ji mohu vidět, po takové době.
Zbytek večera byl poklidný a nesl se na vlnách vyprávění i různých her. Ti nejmladší už dlouho spali, tak jsme se mohli bavit otevřeněji. Má hostitelka se mi vyhýbala, nechápala jsem to. Když jsem ji náhodou potkala v kuchyni, byla dost odměřená. Ta nečekaná změna mě vyváděla z klidu. Však o ničem neví, neviděla nic jiného, než přátelskou zábavu. Skupinka se pomalu zmenšovala, usínali i ti starší a hlavně o dost opilejší. I já jsem cítila únavu, ale doufala jsem, že bych mohla, s jistou dávkou štěstí, spát v jejím pokoji. Nebo alespoň blízko. Jenže mi nebylo přáno a já usínala se zklamáním v myšlenkách. Ležela jsem na zemi v obýváku, vedle postele plné těch nejmladších. Sny jsem měla nádherné, užívala jsem si každého polibku, bylo to tak skutečné. Jenže pak mě probudil šok, byla bych vykřikla, ale myslela na to. Zabránila mi v tom tím nejpříjemnějším způsobem. Polibkem tak vroucným, že jsem zapomínala pravidelně dýchat. Vzrušení rostlo, objímala mne. Nemohla jsem uvěřit, že ji mám vedle sebe pod jednou peřinou. Kousla mě do rtu a já neuhlídala slabý vzdech. Odezva byla neskutečná. Líbala mě na krku a já šílela. Přestala jsem uvažovat, naprosto mne ovládlo vzrušení. Chytila jsem ji za pas a líbala tak toužebně, jak jsem v danou chvíli dokázala. Ruce se mi zatoulaly pod její triko, chytila mě za ruku a skousla si spodní ret. Dívala jsem se na ni celou dobu. Když jsem ji svlékala, když jsem ji líbala na hrudi, i když jsem se odvážila níž. Její horká stehna mi omezila zvuky, avšak o to více jsem vnímala pohyby jejího chvějícího se těla. Nechtěla jsem už nikdy přestat s tím úžasným tancem.
Odjížděla jsem rozněžnělá s nadějí a očekáváním. Na rtech jsem stále cítila její polibky. Ve vlasech mi stále odpočívala vzpomínka na její ruce a na zádech jsem cítila stopy hlubokého chtíče. Věřila jsem, že mě čeká něco úžasného, ovšem opak byl pravdou. Mé nadšení netrvalo ani dva dny a zhroutily se mi všechny naděje. Má hostitelka mi zavolala a já se nestačila divit. Nedokázala jsem ani reagovat, natož pak se hájit. Dozvěděla jsem se, že prý jsem si s ní pohrávala, zatímco jsem svedla její nebohou sestřenici. Bolelo to, ovšem ne tolik, jako zjištění, že prý to nechtěla a já ji donutila. Vybavila se mi ta noc, nic mi nedávalo smysl. Vyčetla mi, že jsem ublížila tolika lidem. Nejen jí, ale hlavně sestřenici, jenž ležela se strachem v tichu, když jsem se k ní proplížila do pokoje. Jenž se nehýbala a doufala, že ji nechám být. Prý jsem ublížila i jejímu příteli, který se o ni stará a doufá, že se z toho traumatického zážitku rychle dostane. Vše bylo tak špatně. Zavěsila jsem. Pláč sílil, nedokázala jsem uchopit jedinou myšlenku. Byla jsem tak zmatená. Už nikdy jsem ji neviděla. Už nikdy jsem nedostala šanci pochopit cokoli, co se mezi námi událo…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama